/media/files/article/main/PICT5968.JPG.png

Používání žároměrek

Miroslava Randová, 8.07.11

Používání žároměrek

Profesionální keramik stejně tak jako amatérský hlíno-nadšenec se setkává s otázkou kontroly teploty během výpalu. Setkáte se s radami mistrů typu „pálím dokud je dřevo" či „pálíme dokud je co pít". Pro ty z nás, kterým tyto rady nepostačují, může tento článek přinést několik základních informací.

 

Jedním z historických způsobů měření, který je díky své jednoduchosti a praktičnosti používán dodnes, je použití tzv. žároměrek. Keramických jehlánků a jejich pozorování během výpalu. Pojďme si na několika řádcích ukázat výhody jejich použití a zásady, kterých je dobré se při této metodě měření držet.

žároměrky po výpalu

Historie

Pozorování změn výrobků během výpalu v kombinací se zkušenostmi sloužilo (a někdy doposud slouží) jako jediný způsob určování teploty  hrnčířům po staletí. S použitím žároměrkám podobných jehlánků přišli nejdříve Čínští keramici za dynastie Sung(10-12stol.). Moderní použití se datuje do konce 19.stol., kdy Německý technolog keramiky, Hermann Seger, definoval měnící se složení žároměrek tak, že tvoří postupnou řadu. Tato řada, tzv. Segerovy žároměrky, se používala v Evropě a v mnoha dílnách se používá dodnes (dnes je rozmezí teplot definované touto řadou od 650°C do 2000°C). Přibližně ve stejnou dobu byla vypracována ve Spojených Státech tzv.Orthonova řada. Tato řada (definovaná Edwardem Orthonem) zohledňuje nejenom nejvyšší teplotu (při které se žároměrka deformuje), ale také dobu výpalu. S použitím Orlonových žároměrek (běžně od 590°C až 1380°C) se setkáváme ve Spojených Státech a v zemích ovlivněných Americkou keramickou tradicí.

žáromerka před výpalem

žáromerka v průběhu výpalu

Jak to funguje

Keramická hmota, ze které je žároměrka vyrobena je „ušitá" na míru konkrétní teplotě. Obecně platí, že pokud je v peci dosaženo této teploty (a jsou dodrženy základní podmínky) špička žároměrky se dotkne podložky, na které je umístněna.

Pokud mluvíme o základních podmínkách máme na mysli :

 

  • správné umístnění žároměrek
  • teplotní křivka, doba výpalu
  • atmosféra během výpalu

 

Obecně se doporučuje použití tří či čtyř žároměrek v jedné řadě. První, s nejnižší definovanou teplotou nám slouží jako upozornění, že se naše teplota blíží. Druhá nám ukazuje kdy jsme dosáhli požadované teploty a třetí, nejvyšší žároměrka ukazuje zda teplota stoupala ještě výše. Samotné použití, počet a rozmístnění však samozřejmě záleží na důvodu proč žároměrky do pece vkládáme.  

Rozlišujeme tři základní případy použití žároměrek:

1.žároměrky jsou náš jediný kontrolní mechanismus.

V tomto případě je dobré si do pece umístnit žároměrek či žároměrkových sestav raději více 

a na více míst v peci. Pomůže nám to nejenom lépe rozlišit kdy máme v peci jakou teplotu, ale také nám to přinese informace o rozložení teplot v peci. Použití žároměrek samostatně se nabízí spíše pro pece vypalované dřevem popř.plynem. U těchto pecí jsme během výpalu přítomni (přikládání dřeva či regulace plynu) a tak pro nás není problém žároměrky sledovat
a hlídat tak teplotu v peci.

2.žároměrky jako hlídač ve spojení s termočlánkem

Poměrně časté řešení. Dobrý termočlánek nám většinou přesně ukazuje křivku výpalu

a žároměrky nás zase informují o teplotě v závislost na době výpalu. Zjednodušeně řečeno -pokud bude v peci 1200°C dvě hodiny tak termočlánek bude stále měřit 1200°C, avšak žároměrka na 1230°C již bude ohnutá (a naše hlíny a glazury na 1230°C budou tedy také vypáleny). Tato kombinace se používá také v případě, že naše čidlo neměří konečné teploty dostatečně přesně či potřebujeme li si ověřit teploty v jiných místech pece, než je čidlo umístněno. To však již souvisí s dalším případem kdy lze žároměrky doporučit.

3.žároměrky jako doplňující informace

U většiny elektrických pecí se jako jediný měřící prvek používá termočlánek. Avšak také 

v profesionálních elektrických pecích jsou často poměrně velké rozdíly teplot v různých místech. Pokud chceme zjistit jaké tyto rozdíly jsou nabízejí se žároměrky jako ideální řešení. Po otevření pece můžeme vidět zda teplota pod stropem a u dna pece byly alespoň blízko té kterou ukazovalo čidlo v závěru výpalu -někdy jsou rozdíly opravdu překvapivé.

Několik tipů na závěr
 

 

  • pokud to lze, pokuste se zjistit u výrobce či prodejce jakou stranou a v jakém úhlu máte konkrétní žároměrku postavit. Různí výrobci mohou mít různá doporučení. Pokud je žároměrka označena teplotou -zjistěte si při jaké křivce tato teplota platí. Pokud je označena číslem ujistěte se, na jakou teplotu při jaké křivce platí. Nikdy nebudete upravovat vaši pálící křivku podle žároměrky, ale pomůže vám to odhadnout případné odchylky. Například pokud vypalujete raku technikou na 1000°C za 1hodinu tak žároměrka 1000°C tuto teplotu neukáže (musíte použít žároměrku na cca 850°C) . Avšak pokud vypalujete kameninu a při 850°C budete mít výdrž 2 hodiny (redukce u výpalu kameniny v peci na dřevo) tak žároměrka 1000°C se ohne, aniž by jste této teploty dosáhli.
  • u většiny zahraničních receptur se setkáte s označením „cone" -tj. žároměrky, na kterou daná receptura (glazura, engoba, hlína) byla vytvořena či použita. Je nutné se ujistit, zda se jedná o Segerovu  či Orthonovu řadu. Také je lépe znát (mimo jiné) pálící křivku, kterou receptura vyžaduje.

 

 

Zde je praktický příklad - spousta kameninových glazur je označena „cone 10" Co to však znamená?

 

  • pokud se jedná o Segerovu řadu pak č.10 znamená : při nárustu 150°Chod 1320 (laboratorní-malá žároměrka 1330°C) Avšak při nárustu 20°C/hod 1280°C (laboratorní-malá žároměrka 1290°C)
  • pokud se jedná o Orthonovu řadu pak č.10 znamená: u častěji používaných (v USA) „samopodpěrných" žároměrek a při nárustu 150°C/h 1305°C (velké žároměrky pak 1303°C). Avšak při nárustu 60°C/h nám samopodpěrná žároměrka č.10 ukáže 1285°C 

 

Z popisovaných skutečností je zřejmé, že ač je princip žároměrek jednoduchý je potřeba znát základní zákonitosti, abychom se vyhnuli nepříjemným překvapením při otevření pece s našimi keramickými výtvory. Na druhou stranu není potřeba se používání této metody měření bát. Naopak-výhody převažují. Z vlastních zkušeností můžeme říci, že výpal bez elektronického odečítání teploty je pro nás zábavnější. U výpalu v peci na dřevo, kterému se věnujeme, je lépe být soustředěn na pec a oheň, než přeskakující číslice na měřícím zařízení. Žároměrka se chová tak, jako glazury a hlíny, které vypalujeme. A je na naši zkušenosti abychom rozhodli, zda nyní je ta pravá chvíle pro poslední přiložení.

 

Tento článek byl připraven KERAMICKÝM CENTRAM DOUPĚ o.p.s. jako součást studijních materiálů pro letní kurzy výpalu v peci na dřevo a přípravy glazur pro pece na dřevo. Více informací na www.kcdoupe.cz či tel. 604 850 925