Živcové glazury

Živcové glazury mají svůj původ v Číně. Po dlouhou dobu zůstávaly tajemstvím a to ne z důvodu složení, ale z důvodu výpalu, jelikož pouze keramici staré Číny znali technické náležitosti pro konstrukci pecí dosahujících teplot potřebných pro natavení tohoto typu glazur (nad 1220°C, obvykle však 1250°C-1350°C). Základem těchto glazur je draselný, sodný, či vápenatý  živec, většinou se však používají v přírodě běžnější směsi živcových minerálů (např. sodno-draselný, sodno-vápenatý apod.). Glazurou se může stát i mletý živec samotný, častěji je však živec používán v kombinaci s dalšími surovinami (křemen, křída, kaolin atd.)

Mezi nejznámější druhy patří například Seladonové glazury, Shino glazury a Temmoku.

Seladonové glazury

Seladonové glazury jsou polotransparentní nebo transparentní glazury, které získávají svou barvu pomocí 0.5 až 3 % oxidu železa. I dnes  jsou ceněny pro své jemné pastelové barvy pohybující se od světle šedé, přes jemně zelenou až k modrým tónům. Na vzhled glazury má vliv nejen složení (pro modrý seladon je dobré přidat např.1-3% kostního popela), ale hlavně výpal, který musí být veden v redukční atmosféře.

Seladonová glazura - (česká úprava)  pro výpal na teplotu 1280°C-1350°C v redukční atmosféře.

(!receptury budou doplňeny o informace o surovinách v nich použitých!)

Živec draselno-sodný (Ž75K20)   40%

Křemen                                         30%

Křída                                            20%

Kaolin                                           10%

                                                    100%

           +Oxid železa (Fepren)    1%

 

Shino glazury

V Japonsku šestnáctého století, odkud Shino pochází, byla nejvíce ceněna originalita každého výtvoru. Glazura sestavující se skoro 100% pouze z živce, někdy s přídavkem popela, jako taviva, vyznačující se vpichy a sbalováním, tyto požadavky splňovala. Na tom jak se ke svému názvu původní Japonská keramika 16. století přišla se dostupné prameny neshodují. Jedni zastávají názor, že je to odvozenina od slova Shiro (Japonské slovo pro Bílou barvu). Druzí říkají, že pochází od čajového mistra Shino Soshin (1440-1522), který ovšem žil dříve, než se keramika začala vyrábět. Dalšího rozvoje dosáhly shina díky americkým hrnčířům, kteří je rozvinuli do různých variací.  

Red Shino - (česká úprava) pro výpal na teplotu 1280°C-1350°C v redukční atmosféře

Znělec                                     45%

Kaolin                                     20%

Uhličitan Sodný                       19%

Licí hlína Witger 100                16% (Přijatelná náhrada za Ball Clay - bíle se pálící, plastický jíl)

 

Temmoku glazury

Temmoku nebo také někdy uváděno Tenmoku glazury pocházejí z Číny  (nálezy černé, či hnědé glazury sahají svým původem až do dynastie Tang (618-906) a Sung (960-1279)) Název se vztahuje ke tvaru misky vyráběné v oblasti Jian Yao, její tvar (pokud obrácená dnem vzhůru) měl symbolizovat mýtickou horu, jejíž vrcholek (noha misky) může odrážet měsíc a slunce.

Temmoku glazura (česká úprava) pro výpal na teplotu 1280°C-1350°C  v redukční atmosféře

Živec draselno-sodný( Z75k20)  45%

Křemen                                        27%

Křída                                           17%

Kaolin                                          11%

                                                   100%

              +Oxid železa (Fepren)           10%